Dne 14. října 1912 se konala v hostinci „ U Hromádků“ ustavující schůze Českého rybářského spolku v Českých Budějovicích, na níž byl zvolen šestičlenný výbor v čele s předsedou, obecním starším, Josefem Šubertem. Výbor si vyhradil právo rozhodovat o přijímání nových členů a dále se usnesl, že nově zvolení funkcionáři budou své povinnosti plnit bez nároku na jakékoliv honorování. Hlavními orgány spolku byly: valná schůze, správní výbor, hospodářský odbor, revizoři a smírčí soud. Byl také ustaven jedenáctičlenný výbor pro dozor a hlídání spolkových vod. Koncem roku 1912 byl výbor doplněn o místopředsedu a další dva členy a počátkem roku 1913 byli pak zvoleni dva revizoři účtů.

    Cílem nově ustanoveného spolku bylo hospodaření na budějovických řekách a rybnících, přičemž byla tato činnost zaměřena na nasazování ušlechtilých druhů ryb do řek a vod náležejících spolku. Velké úsilí bylo vynakládáno na získání nájmů rybolovných práv od soukromých osob, sousedních spolků či měst a nebo od samotné obce Budějovické. Kromě snahy o získání rybolovů bylo neméně naléhavou otázkou získávání násad. První násady byly odkoupeny spolkem v říjnu a listopadu 1912 od ředitelství schwarzenberských velkostatků Třeboň a Hluboká v množství 200kg bílé ryby a 40kg sumců z rybníků Rožmberka a Bezdřevá a dále 200kg bílé ryby a 300 candátů z rybníka Pospěch.

    Od počátku čtyřicátých let se projevovaly ve spolku snahy o vybudování vlastní líhně pro umělý chov ryb. Teprve v roce 1947 se podařilo získat pro tento účel pozemek u Mlýnské stoky proti Šroubárně. Třebaže byla stavba zahrnuta do plánu a byla stavba líhně v roce 1949 odročena pro nedostatek vodní kapacity. V témže roce byl získán pozemek ve Zlaté Koruně, kde spolek zamýšlel provést výstavbu kruhových rybníčků pro odchov plůdku pstruha obecného a duhového. V dubnu 1951 bylo započato se stavbou 24 odchovných rybníčků pro chov pstruha obecného, duhového, štičí plůdek, odchov ročků candáta a pro rychlený plůdek kapra. V roce 1955 bylo produkční pstruhové hospodářství dokončeno, bylo rentabilní a dávalo možnost nasazovat ročně do tekoucích vod dvacet tisíc ročků pstruha obecného i duhového. O celý produkční chov se v počátečním období staral tehdejší hospodář a čestný předseda Václav Lukeš.

    V lednu 1957 na jednání všech oblastních poboček došlo k vytvoření nové organizaci rybářství. Vznikl Československý svaz rybářů, jehož základní složkou se staly místní organizace a jejich členská základna. Nadřízenými orgány místních organizací byly oblastní a krajské pobočky, přičemž v Jihočeském kraji byli zřízeny celkem tři oblastní pobočky, rozdělené podle hlavních toků, a to: oblast České Budějovice na povodí řek Vltavy a Malše, oblast Písek na povodí řek Blanice a Otavy a jako třetí oblast Tábor na povodí Lužnice a Nežárky. V červenci 1957 přijal lidový rybářský spolek nový název jako místní organizace ČRS a schválil nové stanovy.

    24. 2. 1969 podal výbor žádost o územní rozhodnutí pro zamýšlenou výstavbu hospodářského objektu MO ČRS. Městským národním výborem nám byla přidělena parcela pro výstavbu hospodářské budovy naší organizace v Husově kolonii v prostoru bývalého „Nedbalova dvora“ v Trocnovské ulici.  V roce 1972 bylo projednáno MěstNV zařazení výstavby „Domova rybářů“ do akce „Z“, se závazkem ukončit akci do konce roku 1975. S demoličními pracemi bylo započato ještě v roce 1972 a v roce 1973 byla zahájena vlastní výstavba areálu. Následovaly tři roky práce českobudějovických rybářů a po nich došlo k slavnostnímu otevření dne 3. prosince 1975.

         Nejnovější historie naší místní organizace začala v roce1975 po zavedení krajského hospodaření a rybolovu. V činnosti krajské organizace ČRS zaujímá naše organizace nejčelnější místo v rámci Jihočeského kraje, jako nejpočetnější organizační složka ČRS.